Jak se může vyplatit vědět něco o chemii
Novinářská kachna🦆
Dnešní můj příspěvek bude trochu humorný, ale záleží na úhlu pohledu, protože zároveň by mohl být varující před zkreslováním skutečnosti a ohýbáním pravdy, i když způsobené ne zlým úmyslem, ale neznalostí a možná i hloupostí.
Během jednoho krásného běžného pracovního dne se v naši kanceláři rozezvučel telefon, kterým nám policie oznamovala, že došlo k havárii nákladního auta, které sice patřilo našemu smluvnímu dopravci, ale přepravovalo k našim zákazníkům větší množství různých chemikálií. Neprodleně jsem se vydal na Karvinsko, kde se celá událost odehrála, protože podobné záležitosti byly z naší strany vždy brány s velkou zodpovědností. Během cesty jsem se s hasiči a policií telefonicky dohodl, že sice uzavřou předmětnou komunikaci, ale že také počkají až přijedu na místo ať můžeme společně zhodnotit k čemu vlastně došlo. Z hlediska dopravy nešlo o žádnou vážnou havárii nebo srážku, jednalo se jen o sklouznutí těžkého nákladního auta, pod kterým se uvolnila část nezpevněné krajnice.
Tato základní a důležitá informace mne částečně uklidnila, protože z hlediska všech dalších přepravních povolení a dokumentů jsem věděl, že máme vše v naprostém pořádku. Přesně jsem znal složení našeho nákladu a musím konstatovat, že určitým štěstím v neštěstí bylo to, že zrovna tento den se žádné skutečně nebezpečné chemikálie nevezly. Na místo havárie jsem dorazil za pár desítek minut a jak jsem očekával, silnice byla oboustranně uzavřena a na místě byli jak hasiči, tak policie, jak to je v těchto případech zcela obvyklé a pochopitelně to vzbudilo velký zájem všech lidí z okolí.
Jednáni s hasiči i policií bylo velmi rychlé a věcné, protože jsme hlavně řešili, co uděláme s těmi pár pytli, které vypadly z korby auta na pole. Jelikož se jednalo o neškodné chemikálie používané v potravinářství nebylo potřeba, žádných dalších velkých opatření, největším problémem spíš bylo jak dostat zpět na silnice plně naložený nákladní vůz. Vše se podařilo v poměrně krátkém čase vyřešit, vše se řádně uklidilo a zdokumentovalo a všichni jsme se v klidu rozjeli za svými dalšími povinnostmi a všichni čumilové se rozešli do svých domovů.
Skutečné překvapení mne však čekalo až další den při otevření lokální přílohy Deníku MF. Nějaká aktivní novinářská dorostenka se asi potřebovala blýsknout a zvýšit čtivost této přílohy, protože již název článku, něco ve smyslu "závažná ekologická havárie na Karvinsku", mne zvedla ze židle. Když jsem se dozvěděl, že velmi nebezpečné kyseliny ohrožovaly životy místních obyvatel, tak jsem to nevydržel a vyrazil jsem do redakce, abych našel tuto nadanou, humanitně vysoce vzdělanou osobu, což jsem si odvodil z toho, že článek byl napsán hezkou češtinou. Evidentně ji však chybělo přírodovědné vzdělání, protože považovat kyselinu citronovou nebo kyselinu askorbovou (vitamín C) za nebezpečné může jenom skutečný laik.
Během cesty do redakce jsem se však naštěstí uklidnil a celou záležitost se rozhodl vzít raději z humornější strany, takže slečně, která článek spáchala jsem řekl, že měla pravdu v tom, že se jednalo, alespoň v mém případě o skutečně život ohrožující chemikálie, protože po přečtení jejího článku mne málem trefil šlak. Dále jsem ji doporučil, aby se soustředila na psaní filosofických traktátů a absolvovala alespoň základní kurz přírodních věd, pokud o nich ještě někdy v budoucnu bude chtít něco napsat. Možná by po absolvování tohoto školení vzala trochu té rozsypané kyseliny citrónové babičce domů do kuchyně ať ji při zavařování nežloutnou hrušky a možná by si také mohla trochu líznout toho vitamínu C, což by mělo výrazně dobrý vliv na posílení její mozkové činnosti 👏.
Když to shrnu, tak poučení, které jsem si z toho vzal bylo to, že novináři by měli vždy psát ověřenou pravdu, protože jinak mohou způsobit mnoho škod a zmatků, což v jejich případě neplatí jenom když píší o chemii, že ?😅