Jak voní ozón?
Chemikálie ovlivňující naše přežití.
V mém minulém příspěvku jsem se trochu podivoval nad tím, kdo všechno je schopen a ochoten se vyjadřovat k odborným záležitostem a myslím si, že určitá osvěta tímto směrem je poměrně potřebná a důležitá.
https://www.chemiejinak.cz/l/co-je-smyslem-vedy/
V poslední době jsme rovněž velmi často konfrontováni s pojmem ozónová vrstva a docela bych se vsadil, že řada diskutujících na toto téma ani neví co vlastně ten ozón je. Tak jsem se rozhodl, že alespoň základní informace o této zvláštní látce nebude špatné si zopakovat. Pro některé jsou to zcela známá fakta, pro jiné to může být zcela nová, elementární znalost, která by mohla pomoci chápat souvislosti spojené s touto tematikou.
Běžná kyslíková molekula je tvořena dvěma atomy kyslíku, které jsou spolu vázány dvojnou vazbou. Působením energie, v přírodě například bleskem nebo ultrafialovým zářením (UV), se tato molekula rozštěpí na dva silně reaktivní radikály, které velmi rychle reagují s klasickou dvouatomovou molekulou kyslíku a vytvoří ozón, což je trojatomová molekula kyslíku. Tato molekula je vysoce reaktivní a má silné oxidační účinky. Díky kladnému náboji na prostředním kyslíku má silný dipólový moment, který přispívá ke snížení těkavosti ve srovnání s kyslíkem, což je důsledkem van der Waalsových sil, které jsou vyvolány právě tímto dipólovým momentem.
Za běžných podmínek se jedná o modrý plyn, který charakteristicky páchne. Všichni známe tu zvláštní vůni přírody po bouřce. Ozón vzniklý při elektrickém výboji se na tomto jevu podílí. Jako chemická molekula je poměrně nestabilní a má tendenci se rozkládat na běžný kyslík. Jeho desinfekční účinky se projevují u vyšších koncentrací, ale je zároveň při vysokých koncentracích jedovatý. Jeho průmyslové využití je spojeno zejména s jeho oxidačními schopnostmi, takže se používá například k bělení v textilním průmyslu, dále pro konzervaci potravin nebo jako desinfekční činidlo pro čištění vody, kde nahrazuje technologii, která používá chlór.
V současné době je samozřejmě nejdiskutovanějším tématem stav ozónové vrstvy. Tato vrstva je součástí stratosféry, což znamená, že je někde mezi 15 až 35 km nad zemským povrchem. Její hlavní charakteristikou je to, že poměr ozónu vůči běžnému kyslíku je silně zvýšený. Pro naše životy je velmi důležitá tím, že nás chrání před nebezpečným ultrafialovým zářením. Jednotkou měření jeho koncentrace je tzv. dobsonova jednotka (DU), která je ekvivalentní 10 mikrometrové (0,01 mm) vrstvě ozónu. Neporušená ozónová vrstva má hodnotu řádu nižších stovek DU. Pokud hodnota klesne pod 220 DU hovoříme o ozónové díře. Ozón má vyšší schopnost absorbovat UV záření než běžný kyslík. Zcela pohlcuje nejnebezpečnější záření UV-C a silně redukuje množství UV-B paprsků, které mohou způsobovat rakovinu kůže nebo poškození zraku. O tom jak se můžeme chránit před účinky UV záření jsem se již zmínil ve svém dřívějším článku.
https://www.chemiejinak.cz/l/jak-si-za-chranit-svou-kuzi/
Co může způsobovat narušení ozónové vrstvy? Když se nad tímto tématem zamyslíme, tak nás možná napadne, že problémem může být, pokud se nějak zablokuje tvorba ozónu. K tomu může přispívat například přítomnost halogenů t.j. fluoru, chlóru, bromu nebo halogenových sloučenin. Ty svou velmi vysokou reaktivitou způsobí to, že reagují s atomárním kyslíkem přednostně a brání tak vzniku ozónu. Na základě tohoto zjištění byl proto v minulosti schválen tzv. Montrealský protokol, který omezuje používání organických sloučenin s obsahem halogenů, zejména fluoru, což už je ale téma, které jsme nakousli v jednom z mých předchozích článků s názvem Věčné chemikálie.
Ozón je prostě velmi zajímavá látka, která má mnoho jiných dalších vlastností a využití, to už si ale může každý zájemce vyhledat z mnoha jiných dostupných zdrojů. Neoddiskutovatelným faktem však zůstává to, že je chemickou látkou, která bezprostředně ovlivňuje náš život nebo možná lépe řečeno naše přežití.