Nevěříte, že máte doma moly ?

Tak to jste asi namol !

Občas člověk narazí při svém brouzdání na internetu na něco velmi inspirativního, poučného a ještě vtipného. Jak už jsem kdysi avizoval, rád se nechávám poučit a inspirovat články, které se mi daří občas objevit. Tímto případem je i ten dnešní, který je založen na malém slovním vtípku, kdy mol není mol. Článek je určen chemickým laikům, kteří se ale chtějí přece jen něco dozvědět nebo se nechat poučit.

Když v češtině řekneme mol, tak převážná většina lidí začne hledat přípravek určený k hubení těchto nepříliš vítaných návštěvníků našich šatních nebo potravinových skříní. No a pak existuje podstatně menší skupina lidí, která si při vyslovení slova mol vybaví základní jednotku látkového množství. Já bych se s dovolením dnes věnoval tomu chemickému molu a využil bych k tomu velmi volný překlad níže přiloženého odkazu. Podotýkám, že v původní anglické verzi je slovní hříčka založena na tom, že "mole" je jednak krtek, ale rovněž ta již zmíněná fyzikální jednotka.

Co to ten chemický mol vlastně je? Již v roce 1811 vyslovil nějaký pan Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadro teorii, že různé plyny stejného objemu při stejném tlaku a teplotě obsahují stejná množství molekul. Tento názor nebyl dalšími vědci tehdy přijat a až 4 roky po jeho smrti se v roce 1860 ukázalo, že měl pravdu. Při teplotě 0 st.C a tlaku 1 atmosféry obsahuje 1 mol látky 6,02 x 10^23 molekul. Jelikož mám rád zjednodušení, tak si pořád ještě ze školy pamatuji, že 1 mol je molekulová váha vyjádřena v gramech.

Nejlépe si to můžeme ukázat na příkladu vody. Molekulová váha H2O je cca 18 ( kyslík 16 a 2x vodík 1), což znamená, že pokud dáme do skleničky 18 g vody, což je 18 ml a zhruba 3 a půl čajové lžičky, tak toto množství obsahuje neuvěřitelný počet 6,02 x 10^23 molekul. Toto číslo bylo pojmenováno jako Avogadrova konstanta a bylo zjištěno experimentálně. Abychom si to nějak přiblížili, tak si představte, že každou jednu molekulu vody nahradíte jednou americkou oblíbenou pochoutkou známou jako donut (česky asi kobliha). V tom případě by to znamenalo, že těmi 6,02 x 10^23 donuty bychom mohli zabalit celou zeměkouli do výšky 8 km. V případě, že bychom jednu molekulu vody nahradili basketbalovým míčem, tak z tohoto množství míčů by vznikla nová planeta velikostně adekvátní naší Zemi. Pokud byste se narodili a dostali jako dárek 6,02 x 10^23 penny tak byste mohli každou sekundu rozhazovat miliony dolarů a i když byste umřeli až ve 100 letech, tak byste pořád ještě v bance na účtě měli 99,99% původní částky. 

Jelikož se bavíme o velmi těžko přestavitelných číslech, tak právě proto byl zaveden pojem mol, který představuje číslo 6,02 x 10^23 , stejně tak jako si pod pojmem tucet představíme číslo 12 nebo pod pojmem pár si představíme číslo 2. Jediný rozdíl je v tom, že na ty poslední dva pojmy jsme více zvyklí.

https://www.ted.com/talks/daniel_dulek_how_big_is_a_mole_not_the_animal_the_other_one

Podařilo se mi vás přesvědčit, že těch molů máme doma opravdu každý z nás hodně ?