Přírodní vědy jako filmové drama.
Neobyčejné osudy geniálních lidí.
Není to tak dávno, kdy jsme s manželkou shlédli na Netflixu opravdu nádherné a poučné filmové drama. Už teď se může někdo zvídavý ptát, co to má společného z tématem mého blogu t.j. chemií ? Odpověď je zcela jednoduchá, protože už název filmu Oppenheimer, naznačuje, že se jedná o životopisné drama vynálezce atomové bomby. A atomová bomba resp. atomová energie, to už je téma výrazně chemické nebo alespoň obecně přírodovědné, protože zahrnuje široce jak fyziku tak i matematiku.
Je moc poučné sledovat životní příběh tohoto génia své doby, který byl asi osudově předurčen k dílu, které nakonec vykonal. Nejsem žádný filmový kritik a nedovolil bych si komentovat uměleckou hodnotu tohoto filmu, nicméně na mne osobně zanechal hluboký dojem, protože určitě stál za shlédnutí, aby si člověk uvědomil jak obtížné je někdy v životě vědce najít tu správnou míru rovnováhy mezi tím, co je pro lidstvo užitečné nebo tím, co může být zneužito. Dilemata, která film popisuje jsou zcela zásadní nejen pro samotné představitele, ale byly zcela zásadní pro celé lidstvo. Vřele doporučuji tento film všem těm, kteří se chtějí dozvědět něco více o době a převratných objevech z poloviny minulého století.
Než si něco málo řekneme k samotné atomové energii, tak musím zmínit, že mne fascinovalo kolik geniálních fyziků, chemiků a matematiků se narodilo koncem 19. nebo počátkem 20.století. Jména jako Niels Bohr, Werner Heisenberg, Erwin Schrödinger a samozřejmě Albert Einstein jsou všeobecně známa nejen pro odborníky. Všichni jmenovaní jsou také více nebo méně součástí příběhu Roberta Oppenheimera. Je neuvěřitelné, kolik zásadních objevů bylo v jejich době zaznamenáno a všechno jsou to většinou základní principy, ze kterých čerpají jednotlivé vědecké obory nebo jsou na nich dokonce postaveny, až do dnešních dnů. Věřím, že scéna, kdy dochází ke zkušebnímu prvnímu výbuchu atomové nálože v americké poušti na vás, kteří ten film viděli nebo uvidí, zanechá stejný hluboký dojem, jako zanechal na mne a asi většině ostatních diváků také.
A teď něco málo ke klasické atomové energii, kterou snad budeme využívat jen k mírovém účelům jako zdroj energie. Jaderná štěpná reakce se vyskytuje u těžkých atomových jader při jejich ostřelování neutrony. Ve většině případů se jako štěpný materiál používá uran 235, který se při průniku neutronu do svého jádra rozkmitá a rozdělí. Při tomto rozštěpení se uvolňují další neutrony, které se v případě řízené jaderné reakce zpomalují pomocí moderátoru (vody) a jejich počet je regulován záchytem přebytečných neutronů například atomy bóru, který bývá přítomen ve formě kyseliny borité v chladivu. Pokud bychom nechali reakci probíhat samovolně bez regulace došlo by k neřízené řetězové reakci t.j. výbuchu. Toto je velmi kratičký a zjednodušený popis jaderné reakce, mnohem více si mohou případní zájemci dohledat v mnoha zdrojích na internetu.
Není mým cílem ani účelem popisovat jevy velmi dobře známé, spíše bych dnešní úvahu zakončil opakováním toho, že zmíněný film je možno považovat nejen za umělecké dílo, ale pro mnohé může být důkazem toho, jak významnou roli hrají přírodní vědy v pokroku lidstva. Doufejme jen, že ten půjde vždy jen tím správným směrem.