Co všechno se skrývá za slovem kyselina.
Základní jednoduchý přehled není nikdy na škodu.
Při přemýšlení, co by mohlo být dalším tématem pro můj blog, mne napadla myšlenka, že někdy je dobré se vrátit k úplným základům chemie, protože spousta lidí patří do skupiny L nebo LCH jak jsem trošku s humorem naznačil ve svém článku na úplném počátku psaní mého blogu.
https://www.chemiejinak.cz/l/zona-lch/
Kdyby si lidé pamatovali ty elementární základy, tak by pak nemohlo docházet k absurdním situacím jako popisuji například ve svém dalším článku, kde strach z "kyselin" vyvolal u některých lidí skutečnou paniku.
https://www.chemiejinak.cz/l/jak-se-muze-vyplatit-vedet-neco-o-chemii/
Takže se vrátíme k úplným základům a popíšeme si, snad dostatečně přehledně, jak kyseliny kategorizujeme nebo jinak řečeno, jaké typy kyselin známe.
Pokud se nic ve školách nezměnilo od doby, kdy jsem tam chodil já, tak existovaly 3 základní definice kyselin.
První z nich byla tzv. Arrheniova definice, která říká, že kyselina je látka, která ve vodném roztoku odštěpuje kation H+ neboli proton a platí pouze pro vodné roztoky.
Druhou definicí je tzv. Bronsted-Lowryho, která platí i pro jiné než vodní prostředí a říká, že kyselina je látka, která je donorem protonu.
Nejvíce obecnou definicí je pak tzv. Lewisova, která definuje kyselinu jako částici, která přijímá elektronový pár.
Mně osobně se pro laiky více líbí rozdělení, které následuje níže. Je přehledné a myslím, že dostatečně popisné. Navíc je zjednodušené a pochopitelné pro většinu lidí, kteří si přejí mít alespoň základní znalosti.
Tak teď, když už máme základní představu o tom, co vlastně kyseliny jsou, tak si musíme říci, že opatrnost při práci s nimi je určitě na místě, viz např. můj další článek :
https://www.chemiejinak.cz/l/jak-na-redeni/
Jako protiklad pak můžeme zmínit pár jiných kyselin, které jsou neškodné, hojně používané a dobře známé pro většinu lidí. Ocet neboli kyselinu octovou v nízké koncentraci používáme v kuchyni stejně jako kyselinu citronovou, kterou už naše babičky používaly při zavařování hrušek proti jejich zhnědnutí. No a tolik potřebný vitamín C není nic jiného než kyselina askorbová a kyselina listová je zase vitamín B9.
V poslední době s rozvojem kosmetiky velmi často zaznamenáváme použití kyseliny hyaluronové jako hydratačního prostředku nebo kyseliny salicylové pro její protizánětlivý a antimikrobiální účinek. Pro odlehčení si také můžeme uvést, že i luštitelé křížovek mají své oblíbené kyseliny na 3, což je RNA jako kyselina ribonukleová nebo DNA jako zkratka deoxyribonukleové kyseliny.
V tomto výčtu by se dalo ještě dlouho pokračovat, protože například aminokyseliny jsou základem bílkovin, nicméně účelem tohoto článku bylo něco jiného a doufám, že zejména laikům jsme tímto trošku přiblížili, co všechno se za názvem kyselina může skrývat.